MAPY MOJE ČESKO
MOJE HODNOCENÍ: 100%
Výrobek využíváme v rámci malotřídní školy. Žáci mapu složili, nalepili a doplnili fotkami, které jsou propojeny s přibližným místem pořízení fotografie. Mapu budeme nadále fotkami doplňovat. Je to výborná pomůcka do hodin vlastivědy a prvouky, zvyšuje povědomí dětí o ČR a rozšiřuje jejich vědomosti. Manipulace s korkem byla bez problému, lepí se dobře, drží pevně:) Děkujeme!
Je pro Vás při koupi důležité, že jsou mapy vyráběny v Česku a v chráněné dílně?
Ano, protože v naší škole se snažíme s dětmi často využívat různé materiály, učíme je šetřit s pracovním materiálem, využíváme výrobků, které byly dříve primárně určeny pro něco jiného (krabičky, ruličky apod.). Vedeme děti k tomu, aby si materiálů vážily. Mít výrobek, který vznikl v ČR a zároveň ve chráněné dílně je možností k diskuzi a vysvětlení výhod tohoto procesu.
Líbí se vám ekologické balení mapy? Změnili byste něco ohledem balíčku?
Líbí. Je to lehké, úsporné balení, ve kterém je ale zároveň vše potřebné k tomu, aby uživatel věděl, co s tím:)
Bavilo děti mapu skládat a šla Vám snadno nalepit?
Děti skládání mapy bavilo velmi. Nejprve jsme to zkusili "nanečisto", po týdnu znovu, a to už jsme měli i místo k lepení. Postupovali jsme podle návodu na youtube - od Prahy dále. Děti odlepovaly a s mou pomocí k sobě lepily jednotlivé kraje. Mapa šla nalepit výborně, nenastal sebemenší problém.
Kam jste ji umístili a proč?
Mapu jsme umístili doprostřed bílé podložky ze sololitu. Tento "obraz" společně s okopírovanými fotkami dětí jsme postavili do vestibulu školy, aby rodiče i děti hned při vstupu viděli výsledek naší práce.
Jaké další využití kromě výletně-vzpomínkového pro mapu najdete?
Rozhodně ve výuce vlastivědy ve čtvrté třídě, kdy se probírají jednotlivé kraje ČR. Dále je možné za pomoci špendlíků označovat města na mapě, o kterých si ve vlastivědě či prvouce právě povídáme.
Od a do jakého věku dětí je podle Vaší zkušenosti mapa nejvhodnější?
Naši mapu skládaly děti 1. - 3. ročníku ZŠ. Pro 1. a 2. třídu bylo skládání obtížné a žáci postupovali především postupem pokus-omyl. Třeťáci už se dokázali orientovat podle přiložené mapky a lépe spojovali jednotlivé kraje. Třetí třídu bych viděla jako první mezník, od kdy mapu skládat. V této třídě už se také v prvouce žáci učí, jak s mapami pracovat, takže pro ně bylo snazší najít zadaná města na mapě, orientovat se na mapě a umísťovat špendlíky do správných míst. Horní věkový limit dle mého názoru nemusí mapa mít. Dokážu si ji představit doma na stěně ve vlastní rodině, kam bychom všichni společně připevňovali špendlíky na námi navštívená místa. Myslím, že by to bavilo i babičku s dědou:)
Jak na mapu reagovaly děti, co s ní začaly dělat v nesloženém a pak v nalepeném stavu?
Když jsme krabičku s mapou společně otevřeli, stanovili jsme si cíl kterého chceme dosáhnout. Děti si rozebraly jednotlivé části mapy, na očích jsme měli předlohu a společně jsme zkoušeli umísťovat správné tvary na daná místa. Když jsme mapu nalepili, pak si děti přinesly fotografie, které byly pořízeny na místech, která navštívily a kopie těchto fotografií jsme nalepovali k mapě, bavlnkou pak spojovali se špendlíkem na mapě.
Máte náměty na jakékoli zlepšení?
S mapou jsme spokojeni.
Dále pro školy: Jaké projekty budete s mapou dělat?
Během letních prázdnin děti navštíví různá místa ČR, jako volitelný úkol mají donést fotografie z navštívených míst, které budeme postupně k mapě dolepovat. Tato aktivita nám pravděpodobně zabere více než jeden rok. (14 žáků ve škole)
Co všechno se mohou s mapou žáci učit?
Motorika, orientace na mapě a v prostoru, kraje ČR, ČR obecně, spolupráce při sestavování mapy...
Využili byste ve třídě i dřevěnou verzi mapy, která by sloužila jako puzzle krajů?
Ano, hodila by se hlavně proto, že by byla z pevnějšího materiálu a bylo by snazší ji složit a zase rozložit - u manipulace s korkem jsem se obávala poškození materiálu.
17.05.2018 22:15
